Lídři zemí EU si dlouho stěžovali, že to byl maďarský expremiér Viktor Orbán, kdo jim blokoval schválení sankcí proti Rusku za agresi proti Ukrajině. Je to sice pravda, ale není úplná – tentokrát je zprvu z různých důvodů odmítaly podpořit Řecko, Francie, Itálie, Německo, Rakousko a Portugalsko. „Zasahujeme Putina tam, kde ho to bolí nejvíce: odřezáváme finanční zdroje, na které spoléhá při financování války,“ řekla nejvyšší představitelka EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku Kaja Kallas k novému, 21. unijnímu balíku sankcí proti Rusku, jenž byl včera konečně schválen (co obsahuje, najdete níže).
Dohoda samotná – a možná ještě výmluvněji náročná vyjednávání v zákulisí – ale poodhalila neustálé trhliny v politické jednotě, jež jinak tvoří základ nejambicióznějších sankcí v historii EU.
Spory o obsah nejsou ničím novým: vyjednávání o tom, co do sankcí zahrnout a co vyškrtnout, provází přípravu každého balíčku už od samého počátku. Vždy se najde země, která s něčím zkrátka nesouhlasí, a vyjednává se do té doby, dokud ze svého veta neustoupí nebo se země nedohodnou jinak.
Tentokrát se však rozhovory protáhly a posledním státem, který jednání blokoval, se stalo Řecko bojující za výjimky pro svůj námořní průmysl.
