Na hlavě 256 elektrod, půlhodina v magnetické rezonanci a snaha nepohnout se ani o milimetr. V brněnském CEITEC vědci kombinují EEG a funkční magnetickou rezonanci, aby zachytili krátké „mikrostavy“ mozku. Zúčastnila jsem se jejich experimentu a sledovala, co všechno z těchto dat dokážou vyčíst – a co zatím ne.Do laboratoře přicházím s lehkou nervozitou. Představa, že si lehnu do magnetické rezonance s více než dvěma sty elektrodami na hlavě, nezní úplně jako způsob, jak nejlépe strávit páteční dopoledne.
Hned u dveří mě vítá usměvavý výzkumník Tomáš Jordánek a napětí rychle mizí. Mluví klidně, bez přehnané odbornosti, a působí dojmem člověka, který už podobnou nejistotu viděl u desítek dobrovolníků přede mnou.
V laboratoři nakonec strávím téměř hodinu ještě před samotným měřením. Nejdřív vyplňuji formuláře o zdravotním stavu a převlékám se do nemocniční košile, pak si s dalšími výzkumníky dlouze povídáme o mozku, o tom, proč je důležité popularizovat vědu, i o tom, jak vlastně funguje laboratoř, do které jsem přišla.
„Že nám ve výzkumu vyjde něco signifikantního, většině lidí nic neřekne,“ říká technik laboratoře Petr Kudlička. „Ale ta základní myšlenka, proč je důležité vědu mít a proč má smysl ji podporovat, ta je důležitá.“
