Vědci, kteří pracují na vývoji syntetického „zrcadlového života“, dospěli k závěru, že kdyby se jim ho opravdu podařilo stvořit, mohl by představovat existenční hrozbu pro veškerý současný život na Zemi.Ostřílená bioetička Laurie Zoloth při svých seminářích na Chicagské univerzitě používá jeden oblíbený trik. Požádá studenty, aby si vzali do ruky tužku, a pak jim postupně dává pokyny, jak s ní mají manipulovat. Téměř každý ji dříve či později upustí. A právě to je pointa, kterou chce tímto cvičením ilustrovat: „Lidé dělají chyby neustále,“ říká při našem rozhovoru přes Zoom. Něco upustíme, zapomeneme vypnout nějaký přístroj, ztrácíme soustředění, propadáme únavě. „Být člověkem je jako bez oddechu řídit v nikdy nepolevující vánici,“ dodává s náznakem úsměvu prosvítajícím zpod jejích kulatých brýlí.
S Laurie Zoloth jsem dělal rozhovor o událostech, které se odehrály o rok dříve, na konci roku 2024. Zoloth se tehdy virtuálně zúčastnila pravidelného měsíčního zasedání bezpečnostního výboru Engineering Biology Research Consortium, konsorcia sdružujícího výzkumníky v oboru bioinženýrství. Na tomto fóru se setkávají odborníci na syntetickou biologii z akademické sféry, průmyslu a státní správy a probírají možné důsledky svého oboru pro bezpečnost.
