Vzkazy z minulosti: V největší evropské bitvě 19. století se začalo rodit velké sjednocené Německo, zatímco rakouské císařství prohra zatlačila do kategorie druhořadých mocností. Ve druhé polovině devatenáctého století chtěli Prusové dominovat politicky roztříštěnému německému prostoru, zatímco Italové si hodlali na Rakousku vydobýt území, na něž si činili nárok. Rakousko tak v roce 1866 vedlo válku na dvou frontách. Na severní utržilo 3. července 1866 osudovou porážku v legendární bitvě u Hradce Králové. Na jižní však nad Italy zvítězilo: na souši, v bitvě u Custozy, i na moři, v bitvě u ostrova Vis. Italové coby spojenci Pruska ale vysněné Benátsko stejně nakonec získali.
A principu národního státu, jenž se v ambicích Pruska a Itálie dral do popředí, by habsburská monarchie asi nemohla dlouhodobě vzdorovat, i kdyby u Hradce Králové její armáda triumfovala.
Železo, krev a cholera
Moderní nacionalismus se zrodil na přelomu osmnáctého a devatenáctého století. Mocný impulz mu dodaly napoleonské války. Další zásadní milník a zároveň akcelerátor jeho rozvoje představovalo „jaro národů“ z let 1848–1849 neboli vlna občanských a národních revolucí, sice potlačených, zanechavších ale nesmazatelnou stopu v evropské historii.
