Seriál Jak slova měnila historii: Najít v projevech Miloše Zemana, kterých se od roku 1989 dopustil skutečně mnoha, nějaký, který by psal dějiny, není snadné. Proč však do této série nepřidat také projev, který pro dějiny neznamená více než bizarní poznámku pod čarou? Možná se na něm dá ukázat i něco více než jen postupně v propadlišti mizející handrkování o jeden dva výroky.Prezident Zeman mluvil s oblibou spatra a zdánlivě bez přípravy. Část své politické prestiže stavěl na agresivní rétorice a své údajné úžasné paměti. Tento přístup se mu ale v lednu 2015 nevyplatil. O tom, že z paměti cituje často nepřesně a bez souvislostí, se vědělo už od dob jeho premiérství. Že si ale bude vyloženě vymýšlet a ještě na svých lžích malicherně trvat až na samou hranici trapnosti, to byl pro mnohé úkaz nový.
Celá „kauza“, jak se s oblibou tomuto řečníkově lapsu v tisku pak říkalo, začala projevem na konferenci Let My People Live! konané 27. ledna 2015 u příležitosti sedmdesátého výročí osvobození Osvětimi. Zeman chtěl na Pražském hradě patrně pronést projev státnický. Mezinárodně významný. (Text jeho projevu si můžete přečíst na konci tohoto textu či stáhnout jako PDF.)
Globální politiku a společnost tehdy ohrožovali teroristé Islámského státu a zdálo se, že jejich brachiální projevy vrhané do online prostoru mají potenciál ohrozit světový pořádek. V takové chvíli výzva ke světové jednotě a boji proti terorismu nebyla rozhodně od věci.
