Seriál Vzkazy z minulosti: Výbuch termojaderné pumy o síle 50 megatun, kterou vyzkoušel v roce 1961 Sovětský svaz, zůstává nejsilnější jadernou explozí v dějinách. Chruščov jím chtěl zastrašit Západ, tvůrce bomby naopak ukázat nesmyslnost použití jaderných zbraní. Fyzik Robert Oppenheimer, který vedl tým pracující na vývoji americké atomové bomby, prý unikal z centra v Los Alamos do hor, tábořil v přírodě a psal básně. A po prvním testu atomové zbraně si zděšeně recitoval verše z posvátné knihy hinduismu Bhagavadgíty: „Když zář tisíců sluncí vybuchne na obloze, bude to jak nádhera toho nejmocnějšího… Stávám se smrtí, ničitelem světů.“
Výbuch nad Hirošimou sice vstoupil do dějin, ale není největší explozí v lidské historii. Tento status dodnes přísluší mohutné sovětské vodíkové pumě, na Západě později pojmenované car-bomba, jež 30. října 1961 pokusně explodovala nad Novou zemí, souostrovím v Severním ledovém oceánu na severu Ruska. K jejím hlavním strůjcům patřil Andrej Sacharov, jenž se posléze stal asi nejznámějším sovětským disidentem, bojovníkem za lidská práva a v roce 1975 nositelem Nobelovy ceny míru, byť nesměl opustit Sovětský svaz, aby ji převzal. Na zmíněnou kontrastní dráhu ho přivedl právě odpor k jadernému zbrojení, na němž se zprvu sám intenzivně a úspěšně podílel.
