Summit EU otevřel možnost radikálního zpřísnění obchodních vztahů Evropské unie s Čínou. Evropští lídři ji totiž začínají vidět jako fundamentální hrozbu pro konkurenceschopnost Evropy, píše vedoucí pražské kanceláře Central European Institute of Asian Studies Filip Šebok.Téma vztahů s Čínou bylo v posledních týdnech jedním z hlavních bodů agendy evropských lídrů. Německý kancléř Friedrich Merz na summitu EU – Evropské radě – netypicky ostře mluvil o tom, jak Čína s pomocí vysokých státních dotací „zaplavuje“ zahraniční trhy, a exportuje tak svou výrobní „nadkapacitu“, přičemž těží z uměle podhodnoceného jüanu.
Francouzský prezident Emmanuel Macron jako jednu z hlavních otázek summitu G7 nastolil „globální nerovnováhy“, které se projevují mimo jiné i neustále rostoucím přebytkem čínského zahraničního obchodu.
Vztahy Evropy s Čínou za sebou mají turbulentní léta. Čínská asertivní propaganda za pandemie, prohlubující se partnerství Pekingu s ruským agresorem a ekonomický nátlak na země rozvíjející vztahy s Tchaj-wanem – to vše zásadně poškodilo obraz ČLR na evropském kontinentu. Staré paradigma, které v Číně vidělo především obří a nenasytný trh pro evropské výrobky, definitivně vzalo za své a nahradila ho politika „omezování rizik“ (derisking), zaměřená na snížení ekonomické a strategické závislosti Evropy na Pekingu.
