Česko by stejně jako další unijní země mělo zvýšit ochranu novinářů či aktivistů, kteří se stanou terčem takzvaných šikanózních žalob. Návrh má na stole Sněmovna. Případů žalob s cílem umlčet veřejnou kritiku v Evropě přibývá a dějí se i u nás. Popisujeme, podle čeho je poznat, co se má změnit nebo jak s tématem souvisí slovenský premiér či společnost McDonald’s.Při zkoumání problematiky šikanózních žalob je téměř nemožné nenarazit na známý případ maltské investigativní novinářky Daphne Caruany Galizie, která v den své smrti čelila téměř padesáti žalobám.
Do hledáčku místních politiků a podnikatelů se dostala kvůli dlouhodobému odkrývání korupce v zemi. Od výbuchu jejího auta kvůli nastražené bombě pod sedadlem uplynulo necelých devět let a její příběh se mezitím v Evropě stal symbolem zneužívání žalob proti novinářům.
Právě novináři, ale i aktivisté, ochránci přírody, akademici nebo umělci často čelí žalobám ze strany „mocnějších“ hráčů, jako jsou firmy nebo politici. Žaloby je mají odradit od kritiky a informování o společensky závažných tématech.
Cílem strategických žalob proti účasti veřejnosti (zkráceně SLAPP), jak jsou tyto případy přesněji pojmenované, není dosáhnout spravedlivého rozhodnutí soudu. Jde spíše o to, finančně či psychicky vyčerpat kritiky natolik, aby přestali veřejně vystupovat. Toho žalobci mohou dosáhnout různými způsoby.
