Lenivé nedělní odpoledne. Starší manželský pár přišel do kavárny na obvyklý koňak a větrník, rodiny s dětmi se procházejí. Zdánlivá pohoda a idyla. Nacházíme se na pěší zóně v centru Mukačeva, osmdesátitisícového města na Zakarpatsku, kde válku, kromě invalidy na vozíčku, který v uniformě vybírá peníze pro své druhy v bojích, nepřipomíná nic kromě galerie hrdinů, jimž patří věčná sláva. Fotografie padlých najdete v centru každého ukrajinského města.
„Měla jsem tři syny. Jeden padl před třemi lety v bojích u Kliščijivky na Donbase, druhý bojoval proti Rusům od roku 2014 a skončil na psychiatrii. Můj třetí syn emigroval do Německa,“ říká Taťana.
Nešťastná matka každý den přichází s květinami k fotografii syna Dmytra, toho, jenž jako pětatřicetiletý padl v listopadu 2023 u Kliščijivky. Zanechal po sobě manželku a tři děti.
„Podívejte, jak jsou hezké,“ ukazuje nešťastná Taťana fotografii vnoučat v telefonu. Zdá se, že všechny slzy už vyplakala a žádné jí nezbyly. Fotografie milovaného Dmytra je jedna z desítek portrétů padlých vojáků mezi kvetoucími květinami na náměstí.
Matka padlého vojáka v Mukačevu. Foto: Andrej Bán, Deník N
















