„Tati, jsem těhotná,“ pronáší třesoucím se hlasem Agáta Stýblová. Omšelé prostory brněnské Káznice rozbíjí dorůžova laděnou scénou, její inscenace vyznívá temněji. Hrdinka sedí v křesle, zdrcená, nepřítomně hledí do prázdna. Publikum se mezitím usazuje a dívka rezignovaně mlčí.