„Jen co otevřu oči / a uvědomím si svůj první nádech, / hned mi to dojde. / Můžu si za to sám,“ zpívá Filip Černý z kapely Good Times Only ve skladbě GTFO z nejnovějšího alba. Co má společného s Tomášem Havlenem z post-hudby a jak s tím souvisí Zapomělsem? Mladí čeští hudebníci dávají na odiv vlastní zranitelnost.Ačkoli česká hudba mívala pro mužskou melancholii vždycky slabost, mainstreamová scéna i rockové kluby dlouho uctívaly spíše představu nedotknutelných hvězd a chlapské nedobytnosti.
Mužská citlivost a melancholie přitom v české hudbě existují odjakživa, stačí se podívat na český písničkářský folk i na alternativní kapely Priessnitz nebo Psí vojáci.
Témata jako úzkosti, terapie, mentální zdraví nebo pochybnosti o sobě samých ale muži v češtině příliš neotevírali. Kromě toho jde nejen o přístup, ale i o to, v jakých tématech se civilnost a upřímnost objevují.
„Teď trhám si vlasy nad tím, co mám říct. / Je těžký věřit, že to tak má být. Někdy mi přijde, že na tom, co s tebou bude, / mám větší zájem já než ty. Chvíli tu buď a pak zmiz pryč, / to na mě neplatí,“ zpívá frontman pětičlenné kapely Good Times Only Filip Černý ve skladbě Až zase bude ouvej z nového, třetího alba Tohle mi ještě nikdy nikdo nedělal.
