Co naše cestování způsobuje místům, kde trávíme své dovolené? Masový turismus přináší tlak na bydlení, mzdy, kvalitu každodenního života i přírodu. A místní se proti němu čím dál častěji bouří. Dav protestujících na Plaza de España i mizející rýžová pole na Bali mohou být upozorněním, že zatímco někdo si kupuje zážitek, jiný ztrácí domov, prostor nebo vodu.V neděli 26. července se na náměstí Plaza de España v Palma de Mallorca sešel dav. Nebyli to turisté, kteří na Baleáry míří v hejnech už desítky let. Tentokrát, už potřetí, se pod heslem iniciativy Menys Turisme, Més Vida („méně turismu, více života“) sešli místní.
Policie účast odhadla na pětadvacet tisíc lidí, organizátoři mluvili až o sedmdesáti tisících. Průvod skončil u katedrály střety s policií, do davu létaly plastové lahve, ozvaly se výstřely gumových projektilů. V manifestu, který připravili organizátoři, zaznělo, že tlak turismu se dávno netýká jen pobřeží a přírody. Bydlení, mzdy, kvalita každodenního života – to všechno je podle organizátorů na ostrově, který žije z cestovního ruchu a zároveň se v něm dusí, v ohrožení.
Mallorca není jediná. Po fasádách v italských Benátkách, španělské Barceloně nebo na řeckém Santorini přibývá nápisů „tourists go home“ (turisti, běžte domů). Chorvatský Dubrovník, který bývá označovaný za nejpřelidněnější město světa – v době špičky tu připadalo až sedmadvacet turistů na jednoho obyvatele – v rámci projektu Respect the City zavádí opatření mířící proti dopadům nadměrného turismu, od systémů sledování návštěvnosti až po omezení počtu výletních lodí na maximálně dvě denně.
