Komentář: Evropští politici už nemohou vedra a sucha jen tak přehlížet. Zatímco někteří volají po rozšíření klimatizací nebo siestě, ekonomiky přicházejí o desítky miliard eur.První, druhá, třetí… nebo už pátá, či snad dokonce šestá? Evropu stíhá jedna vlna veder za druhou. Střídají se tak rychle, že se lidem často slévají do jednolité „tepelné kupole“ svírající starý kontinent neobvykle dlouho.
Zatímco padá jeden teplotní rekord za druhým a dříve mohutné veletoky jako Rýn nebo Dunaj pod tíhou neutuchajícího sucha odhalují dávno pohřbené kostry mamutů či potopené lodi z druhé světové války, z veder se stává téma číslo jedna.
Dlouhotrvající tepla a velmi silné požáry letos obzvláště zasáhly Francii. Jen během dvou týdnů na konci června a přelomu července, kdy se teplota několik dní pohybovala kolem nesnesitelných čtyřiceti stupňů, Francie zaznamenala na 5700 nadúmrtí. To je nejvyšší počet od roku 2003.
Premiér Sébastien Lecornu proto svolal další krizové zasedání vlády. I to však zapadlo někde ve zprávách o suchu, požárech a vysokých teplotách.
Zatímco francouzská opozice – ať už strana Zelených, nebo nacionalistické Národní sdružení – tepala do vlády a tvrdila, že nebyla na vedra dostatečně připravená, ministr vnitra Laurent Nuñez se nechal slyšet, že situace byla „bezprecedentní“. A vzhledem k tomu, prohlásil ministr, reakce úřadů nebyla „žádným fiaskem“.
