„Cítit touhu není nic špatného. Výchova k předmanželské čistotě, strach z hříchu a pocit, že tělo je něco, co musím kontrolovat, mě ovlivňovaly ještě roky po prvním sexu,“ shrnuje novinářka Viktória Bellová. O své zkušenosti napsala osobní článek pro feministický portál Kurník. V minulosti pracovala ve slovenské RTVS, po změně fungování instituce z televize odešla.Viktória Bellová je novinářka, v současnosti na volné noze, a studentka žijící v zahraničí, která pro feministický portál Kurník před pár měsíci napsala zajímavý osobní text.
V něm popsala své vnitřní prožívání při poznávání vlastní sexuality, které bylo ovlivněno dospíváním v křesťanském spolku a výchovou k předmanželské čistotě.
V rozhovoru z podcastové série slovenského Denníku N O čom ženy (ne)hovoria vypráví, že výchova k čistotě může vést nejen k odříkání sexuální touhy, ale také k nezdravému vztahu k vlastnímu tělu. „Uvědomila jsem si to až roky potom, že jsem byla od svého těla do určité míry odpojená, že jsem ho vnímala jako něco, co musím kontrolovat, co musím mít vždy na očích, protože člověk nikdy neví, jak tělo zareaguje,“ popisuje své tehdejší pocity mladá žena.
Z rozhovoru s Viktórií Bellovou se dozvíte:
Jak postupně zjišťovala, že cítit touhu není nic špatného;
