Od závazků k činům – tak je možné shrnout hlavní téma úterního summitu NATO v Ankaře, kde budou jednotlivé země vysvětlovat, jakou roli hrají v obraně Aliance. Členské státy budou hovořit především o tom, jak rychle chtějí navyšovat výdaje na zbrojení. Česko je přitom jedna ze zemí, které v NATO patří spíše mezi potížisty. Česko nedokáže plnit ani dosavadní alianční závazek vydávat na obranu částku odpovídající dvěma procentům hrubého domácího produktu. Severoatlantická aliance sice nejdříve oznámila, že ho loni všechny země splnily, po revizi ale centrála v Bruselu české výdaje snížila pod dvě procenta HDP.
Revidovala přitom nejen loňské náklady na obranu, ale i letošní. Vláda Andreje Babiše – stejně jako předtím kabinet Petra Fialy – při tvorbě rozpočtu doufala, že si jako obranné výdaje může vykázat například i výstavbu silnic a dálnic. Takové náklady ale NATO neuznalo.
Ještě v květnu členové vlády tvrdili, že se letos obranné výdaje na dvě procenta HDP podaří dostat. „Už máme od Aliance přesně oddělené civilní a vojenské výdaje, takže už nad tím nespekulujeme. Také přesně víme, jaký objem financí musíme dát, abychom byli na dvou procentech, což jsme dřív nevěděli,“ řekl tehdy ministr obrany Jaromír Zůna.
