Víkend bez politiky, tentokrát o odolnosti. Co to vlastně znamená? Skrývá se za tímto pojmem to, že bychom se měli s hrdostí neustále zvedat, znovu padat a nezlomně pokračovat?Když se řekne slovo „odolnost“, co se vám vybaví? Je to vize člověka, který se nachází v diskomfortu? Člověka, který vše bere s lehkostí? Nějaká vlastnost, jejíž klíček v sobě všichni přirozeně máme a o jejíž vývoj musíme důsledně pečovat? Všechny ty představy jsou samozřejmě zcela subjektivní.
Jakmile se vysloví pojem odolnost, vybavím si svalnatého jedince, který nikdy neprojeví žádnou emoci. Pláč je pro něj cizí slovo, nanejvýše se zmůže na pohrdavě zdvižené obočí a nepřístupně přivřené oči, které se promění v úzké štěrbiny. Samozřejmě je v extrémních podmínkách, například si do sněhu hloubí díru, aby v ní mohl přečkat noc. Nepotřebuje nic a nikoho. Vlastně vypadá jako
Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.
Jste předplatitel?
