Komentář: Víkend extrémního počasí dal pocítit, jak bude vypadat výchova dětí i stárnutí v nadcházejících letech. Tento rozměr se ale do debaty o porodnosti nijak nepromítá. Škoda.Mé děti o víkendu nemohly ven. I kdybych chtěla být skeptická vůči radám lékařů a meteorologů a použila pouze pověstný selský rozum, stačilo vystrčit hlavu ze dveří, abych pochopila, že pro jejich drobná těla tohle počasí není dobré.
Uvnitř to bylo jen o kousek lepší. Teplota vzduchu se navzdory urputnému zatemňování bytu, nočnímu zuřivému větrání i mazání rohlíků místo vaření povážlivě blížila třicítce. Těžko ochladit stavení, když chlad nepřichází ani v noci.
Za nás bylo také horko, teplo prostě k létu patří, slyším v hlavě hlas, na který není zas tak těžké narazit i mimo ni. Jenže i kdybych nevěřila vlastní paměti, stačí se podívat na statistiky, které ukážou, že tropické dny (hezké jméno nehezké věci) se sice tu a tam objevily i v minulosti, jejich počet ale rapidně stoupá.
Jiný hlas akceptuje, že změna se děje, a nabízí řešení: pořiďte si klimatizaci. Je to hezká rada, ale vytvoření mé soukromé oázy nijak nevyřeší
Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.
