Pražské Museum Kampa v sobotu zahájilo výstavu ke stému výročí narození „první dámy českého umění“ Adrieny Šimotové. Připomíná nelehké okolnosti jejího životního příběhu i tvorby, jež intimní a křehká díla působivě odrážela.„Kladla jsem si překážky a snažila jsem si neusnadňovat cestu,“ řekla Adriena Šimotová v rozhovoru s Karlem Hvížďalou, který vyšel knižně v roce 2005 pod titulem Stopy Adrieny Šimotové. Shrnula tak způsob, jakým vytvářela umělecká díla, a zároveň cestu, jakou se ubíral celý její osud.
Normalizační ztráta lidskosti
Šimotová pocházela ze silně věřící rodiny, v dětství často kreslila Pannu Marii a další křesťanské náměty. Otec byl původem z chudé dělnické rodiny, matka stejně jako později Adriena vystudovala UMPRUM. Důležitou osobou pro ni byla také babička, švýcarská Francouzska, díky jejíž přítomnosti se v rodině mluvilo česko-francouzsky.
Její dětství i následnou tvorbu poznamenala druhá světová válka spojená s holokaustem i poválečným odsunem sudetských Němců. V rozhovorech vzpomínala na traumatický zážitek spojený s
Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.
