Témat, na nichž se shodnou voliči ANO, SPD a stran liberální opozice, je opticky stále méně. Výzkum vnímání vlivu cizích zemí v Česku ale ukázal, že na některé aspekty této problematiky – konkrétně na potřebu a podobu protiopatření – názory až tak protichůdné nejsou. Šetření minulý týden představili řešitelé Vojtěch Bahenský a Sarah Komasová.Zatímco ze sociálních sítí a zpráv o demonstracích by se zdálo, že Česko je rozštípnuté vedví, stačí nasvítit otázku z nepolitického úhlu – a ukáže se jiný obraz.
Výzkumný projekt řešitelů z Fakulty sociálních věd UK a ústavu STEM zmapoval, že možná protiopatření vůči vlivu cizích zemí v Česku mají slušnou podporu napříč politickým spektrem – a že rozdíly mezi voliči, kteří v roce 2021 dali hlas stranám současné liberální opozice, a těmi, kteří hlasovali pro ANO či SPD, nejsou nijak dramatické.
Než se do dat ponoříme, předešleme, že výzkumníci se mimo jiné tázali na devět možných protiopatření – od postihů pro šiřitele manipulací přes mediální gramotnost až po regulaci neziskovek financovaných aktéry ze zahraničí.
Průměrná míra souhlasu s opatřeními u voličů koalice Spolu činila 77 procent, u voličů Pirátů a Starostů osmdesát procent a u voličů ANO pak
