„Můj největší win-win je být nepěkná a nemilá,“ rapuje na nové desce Pozvi ma, neprídem zpěvačka Katarzia. Hrdě o sobě prohlašuje, že je „okrajová čúza“, a kritizuje machistické rappery, konzervativní politiky i lidi věřící dezinformacím. Takové hlasy na domácí hudební scéně potřebujeme.Stojíme u kulturního centra Planeta Za sousedícího s klubem Ankali v pražských Vršovicích. Právě tady má sedmatřicetiletá, v Česku žijící slovenská hudebnice Katarzia, vlastním jménem Katarína Kubošiová, vybraným posluchačům představit svou osmou desku Pozvi ma, neprídem.

S kolegyní Julií Lubojackou už trochu nervózně přešlapujeme. V šest hodin se totiž podle původního plánu mělo vpouštět dovnitř, jenže je čtvrt na sedm a chvíli se zdá, že tu čekáme sami. „Co když nás Katarzia pozvala a nakonec nepřijde?“ neodpustíme si suchý vtípek odkazující k názvu alba.

Krátce před půl sedmou se naštěstí objevují další účastníci. „Jste nějací dochvilní,“ utrousí na naši adresu. Připadáme si jako šprti v první lavici, ale nedivte se. Katarzia mi ještě před akcí psala, že pozvala mnohem víc lidí, než šedesátimístný poslechový sál pojme. Proto jsme se báli, aby se na nás vůbec dostalo.

Pozvala a přišla

Zbytečně. Kolem sedmé úspěšně obsazujeme místa v přední řadě a po úvodním proslovu se