Hnědé uhlí Vladimíru Buřtovi vzalo v mládí rodnou vesnici. Později se stal jednou z hlavních tváří odporu proti prolomení těžebních limitů na Mostecku. Nyní se jako dlouholetý starosta utkává se společností Pavla Tykače kvůli penězům, které se po konci těžby mají vrátit do regionu.Když starosta Horního Jiřetína Vladimír Buřt (Zelení) stojí u zámku Jezeří s rukou napřaženou směrem dolů do lomu Československé armády, neukazuje jen na těžební jámu, ale také do minulosti.
„Tady někde ležely Albrechtice, kde jsem se narodil,“ říká.
Z vyhlídky je vidět obrovská plocha mezi Mostem, Litvínovem, Horním Jiřetínem a Jirkovem. Šedé svahy, technické cesty, zbytky důlní infrastruktury, místa, kde se země už znovu zelená. A také voda, která se v části lomu sama začíná držet a v budoucnu má zatopit jeho velkou část.
Zámek Jezeří nad tím vším stojí jako připomínka světa, který stejně jako desítky obcí pod ním mohl zmizet.
Albrechtice, vesnice pod Krušnými horami, zmizely v osmdesátých letech kvůli těžbě hnědého uhlí. Buřt o nich ale nemluví jen jako o místě, kde se z mapy ztratily domy.
