Kvůli těžbě hnědého uhlí mizely v severních Čechách celé obce, měnila se krajina, stavěly se elektrárny, chemičky i sídliště. Kolik peněz má po zastavení rypadel zůstat regionu a kolik si ponechá skupina Pavla Tykače? Podcast Tykačův svět přibližuje spor o peníze na obnovu přímo z místa.Mezi Mostem a Chomutovem se dá dlouho jet krajinou, která na první pohled působí jako běžné průmyslové zázemí severních Čech.
Silnice, koleje, potrubí, komíny, paneláky a za nimi prudce zvednuté Krušné hory. Jenže o tom, co kde stojí, se tady víc než sto let rozhodovalo podle toho, co leží pod zemí. Bohaté zásoby hnědého uhlí v Podkrušnohoří dávaly práci a poskytovaly energetickou surovinu pro rozvoj průmyslu. A také určovaly, kudy povedou silnice, kde budou stát města a které obce z mapy zmizí.
Mostecko je součástí severočeské hnědouhelné pánve, která se táhne v širokém pásu od Kadaně až k Ústí nad Labem. Těžilo se tu v hlubinných dolech i v obrovských povrchových lomech. Každý z nich zanechal v krajině jinou stopu. Někde už se těžba zastavila a vznikají tam jezera, jako třeba u Mostu. Jinde se uhlí těží dodnes, nebo se řeší, jak má vydolovaná krajina vypadat v budoucnu.
Jedním z takových je lom Československé armády. Na mapě je to velká hnědošedá plocha mezi Mostem, Litvínovem, Horním Jiřetínem a Jirkovem. V řeči úřadů těžební lokalita. V číslech zhruba šestnáct kilometrů čtverečních.
