Když jsme se s profesorem Janem Havlíčkem domluvili na rozhovoru o lásce z pohledu biologie a etologie, říkali jsme si, že to bude (a je!) jasně ohraničené téma. Mýlili jsme se. Nebo spíš jsme až během rozhovoru zjistili, do čeho jsme se to vlastně pustili.Láska se totiž jenom do etologie nevejde. A ani do biologie. Ostatně o tom jsou všechny další díly o lásce. A Jan Havlíček je člověk, který toto ví lépe než kdokoliv jiný. Zároveň se přesně proto nebál vyjít za hranice svého oboru vždy, když to téma vyžadovalo. Mluvili jsme o tom, proč nos ví věci, které mozek ještě nezpracoval. O tom, proč zamilovanost zákonitě nemůže trvat věčně a co přijde po ní. O partnerském výběru, pachových stopách imunitního systému, hormonech, které se tváří jako hrdinové, ale jsou o dost složitější.
A ano, občas jsme se zatoulali. Přiznáváme to bez výčitek. Ale tak nějak si říkám, že právě tyto odbočky ukazují, jak moc je téma lásky propojené se vším ostatním. S evolucí, kulturou, tělem, vztahy, smrtelností… Každý si z toho rozhovoru vyzobne něco jiného. A tak to má být.
Pro poslech a sledování podcastů potřebujete klubové předplatné
Jste předplatitel?
