Mysleli jste si, že víte, co je láska? Že je to prostě… ten pocit? Ten motýlí neklid v břiše, ta touha být s někým, ta bolest, když odejde?
Jenže co když je láska, kterou prožíváte v roce 2026, z velké části výsledkem rozhodnutí, jež učinili trubadúři ve středověké Francii, církevní otcové ve čtvrtém století nebo romantičtí básníci devatenáctého věku, kteří nikdy nezažili Tinder?V tomto díle Potetované duše se se Stáňou Musilovou, historičkou a autorkou knihy Ženy za katrem, vydáváme na cestu, která začíná dávno před naším narozením. A v tom je skrytý poklad tohoto rozhovoru. Protože tam, kde romantický ideál naráží na realitu, kde láska končí před soudem, kde žena nemá jinou volbu než tu špatnou, se nám může ukázat, co láska v té době skutečně byla. Bez příkras. Bez hollywoodského konce.
A to by to nebyla Stáňa Musilová, kdybychom se nedotkli něčeho, o čem se v dějinách lásky dlouho mlčelo a co se mnozí (doteď) snaží umlčet znovu, a tím je queer láska, která samozřejmě nebyla objevena teprve včera, ale jak napsal Filip Titlbach, „byli jsme tu vždycky“. Znát historii není jen otázka spravedlnosti vůči těm, kteří byli umlčeni. Je to otázka úplnosti. Protože dějiny lásky, ze kterých vymažeme část lidí, nejsou dějinami lásky, jsou jen dějinami toho, co se smělo přiznat.
