V Číně měl jít do kin akční historický velkofilm o anexi Tchaj-wanu. Provázela ho pompa, velebila režimní média. Jenže místo slibované premiéry je ticho po pěšině. Film skončil u ledu. Co se za tím skrývá? Si Ťin-pchingův nacionalismus má zjevně problém.Moře je plné válečných korábů a výstřelů z děl, po nichž do vzduchu vybuchují gejzíry vody a dřevěné paluby zasažených lodí se tříští a planou ohněm. Zachmuřený admirál hledí na nepřátelskou flotilu a tasí lesklý meč.
„Moře je poslední dobou neklidné. Nové a nové útoky. Velitelem námořnictva byl jmenován Š‘ Lang, plňte jeho rozkazy!“ nastiňuje vypravěč atmosféru, zatímco k nebi stoupají rakety a válečné bubny duní.
A rozkaz zní jasně: „Vzhůru na Tchaj-wan! Navraťte světu jeho dokonalost!“
Výňatky z bitevní scény nasvědčují, že na výpravě velkofilmu Bitva u Pcheng-chu se nešetřilo. Výpravě o to náročnější, že musela ukázat události staré přes 400 let.
V červnu 1683 se na moři u souostroví Pcheng-chu, česky Peskadory, střetly dvě mohutné síly. Císařská flotila vyslaná Pekingem zaútočila v Tchajwanském průlivu na loďstvo království Tung-ning, které vládlo ze západního pobřeží Tchaj-wanu.
