Komentář Martina Lobotky: Kabinet Andreje Babiše hledá pod rouškou obrany a investic způsoby, jak obejít Parlament.Dvacítka českých ekonomů žádá vládu, aby se zabývala důvody, pro které prezident Petr Pavel vrátil Sněmovně novelu zákona o rozpočtové odpovědnosti, jelikož podle nich jde o hrozbu pro rozpočtovou odpovědnost. Ministryně Alena Schillerová na to reaguje, že bát se není čeho, neboť „vláda deklarovala, že bude usilovat o udržení deficitu veřejných financí pod hranicí tří procent“ a „ČR dosáhla nejlepších rozpočtových výsledků v době, kdy ministerstvo financí vedli Andrej Babiš a Alena Schillerová“.
To první přitom ani není slib něco udělat, pouze se o něco snažit; to druhé jednak není zcela pravda (nejlepší rozpočet měla Česká republika v roce 2017 za ministra Babiše/Pilného), jednak to jaksi přehlíží, že za Aleny Schillerové byl český rozpočet v letech 2020 a 2021 suverénně nejhorší.
Takže o co jde? Podle mého názoru o další dějství ve sporu, jehož podstatou je, nakolik závazná mají být pravidla rozpočtové odpovědnosti a – což je přinejmenším stejně důležité – jak lehké má být pro vládu obcházet Parlament.
Samotná novela se týká primárně zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti (23/2017 Sb.) a zákona o rozpočtových pravidlech (218/2000 Sb.), což jsou dva zákony, na nichž český fiskální pořádek spočívá (má spočívat), a vznikla primárně v důsledku potřeby v české legislativě reflektovat tu evropskou, v tomto případě nařízení o účinné koordinaci hospodářských politik a multilaterálním rozpočtovém dohledu.
