Rozhodnutí Volodymyra Zelenského o pojmenování jedné z vojenských jednotek čestným titulem „hrdinů UPA“ vzbudilo v Polsku obrovskou bouři a vyvrcholilo odebráním nejvyššího polského vyznamenání prezidentovi Ukrajiny. Polsko-ukrajinské vztahy se tím ocitly na nejhorší úrovni od začátku ruské invaze. Reálně se ale jedná jen o další kapitolu v dlouhodobém sporu, který nabral na obrátkách po roce 2015 a jehož uklidnění je v nedohlednu.Je pátek 1. prosince 1916. Do Varšavy, která je od Napoleonovy porážky součástí carského Ruska, slavnostně vstupují polské legie. Ty vznikly ještě na začátku první světové války v rámci rakousko-uherské armády. V jejich čele stojí plukovník a pozdější generál Stanisław Szeptycki, který následně velel jedné z polských armád během polsko-bolševické války. Krátce nato se stal i šéfem generálního štábu polské armády a ministrem pro vojenské záležitosti obnoveného Polska.
Jeho starší bratr Andrej si vybral zcela jinou kariéru a identitu: místo římského katolicismu se přiklonil k řeckému a místo polské národnosti přijal ukrajinskou. V roce 1899 se stal řeckokatolickým biskupem Stanislavova (dnešní Ivano-Frankivsk) a už o dva roky později haličským metropolitou, tedy hlavou celé ukrajinské řeckokatolické církve, která si zachovala východní obřad, ale uznává papeže. V této roli zásadně přispěl k rozvoji ukrajinského národního hnutí v Haliči, kde aktivně podporoval kulturní, umělecké i vzdělávací aktivity Ukrajinců.
