Seriál Vzkazy z minulosti: V dnešních válkách a vojenských konfliktech hrají stále důležitější roli bezpilotní létající prostředky neboli drony. Jejich předchůdce lze vystopovat už v polovině 19. století a překvapivě u prvních pokusů o jejich využití byli lidé spojení s českými zeměmi. Za první vojenský útok pomocí bezpilotních vzdušných prostředků, dnešním jazykem dronů, v moderních dějinách lze jistě považovat rakouské bombardování Benátek z léta 1849 horkovzdušnými balony nesoucími výbušninu. Přesná datace se liší, podle některých zdrojů se to stalo 12. července 1849, podle jiných až o tři dny později. Účinek však byl spíše jen psychologický.
Tehdejší snahy severu dnešní Itálie o samostatnost a vymanění se z nadvlády habsburského impéria zadusily tradiční armádní síly vedené maršálem Radeckým, jehož pomník by se nyní měl opět vrátit na pražské Malostranské náměstí. A zmiňovaná akce nese ještě jednu „českou stopu“ – Franz von Uchatius, rakouský generál a vynálezce, jenž spolu se svým bratrem stál za balonovým bombardováním Benátek, měl v Čechách rodové kořeny.
V červenci 1849 se na moři před Benátkami, obklíčenými rakouskou armádou, pohyboval kolesový parník Vulcano, tehdy nejspíše nejmodernější válečná loď rakouské flotily. Na palubě však nesl zvláštní náklad. Horkovzdušné balony o průměru skoro šesti metrů a s výškou přes šest metrů, vyrobené z papíru a plátna a uzpůsobené k nesení výbušniny. Tu měl iniciovat zapálený doutnák, až v předem vypočteném čase dohoří.
