Komentář Renáty Bláhové: Elon Musk se na pár dní stal prvním dolarovým bilionářem v dějinách. Jeho „skutečná daňová sazba“ je přitom velmi nízká. Není to chyba systému, je to jeho logický důsledek. Elon Musk se po vstupu své společnosti SpaceX na burzu na dvanáct dní stal prvním dolarovým bilionářem v historii. Trh totiž společnost ohodnotil na částku, která by ještě před pár lety působila absurdně. Pak cena akcií zase výrazně klesla, podnikatelovo jmění se ale stále pohybuje pod hranicí bilionu dolarů.
Musk je kouzelník, kterého mnozí komentátoři či investoři obdivují i kritizují za žonglování, při němž prodává byznys dneška, byznys zítřka a byznys velmi vzdálené budoucnosti. V případě Tesly jsou to dnes automobily, zítra robotaxi a někde daleko v budoucnu humanoidní roboti. U SpaceX udělal totéž: dnes máte satelitní systém Starlink, zítra údajně orbitální datová centra ve vesmíru a v daleké budoucnosti těžbu asteroidů, budování civilizací a osidlování Marsu.
To všechno vypovídá o dokonale prodaném příběhu ve formě několika šikovných narativů. Muskův majetek mohl překonat i relativní podíl Jacoba Fuggera, nejbohatšího muže v historii, který v šestnáctém století ovládal odhadem téměř dvě procenta evropského HDP. Rozdíl je v povaze moci. Fugger ovládal půdu, banky a obchodní cesty. Dnešní techno-oligarchové soutěží o něco subtilnějšího: o pozornost, data a veřejné mínění.
