Pořadatelé festivalu Hell Yes! se vydali hledat světlo na konci hanáckého kulturního tunelu. Hradem Helfštýn na Přerovsku se poslední červnový víkend rozezněla elektronická taneční hudba a jeho kamenné zdi zalil po setmění videomapping. Neukrojili si však organizátoři příliš velké sousto?Hrad Helfštýn u Týna nad Bečvou na Přerovsku se po covidu těší rostoucí vlně zájmu. Přispěla k ní nepochybně také rekonstrukce olomouckého studia Atelier-r, jež historické památce před pěti lety vynesla Českou cenu za architekturu. Uspořádat v kulisách středověké zříceniny hudební festival se tak přímo nabízelo.
Na taneční elektroniku se většinou chodí spíš do útrob industriálních budov. Proč ji ale nezasadit do prostor, kde obvykle najdete spíš dílny uměleckých kovářů a řezbářů, šermířské turnaje či přehlídky dravců? Na kamenné stěny se bude promítat videomapping, ponuré chodby budou ozařovat lasery a působivý vizuál bude jen umocňovat euforii vlnícího se davu.
Tak originální nápad přece musí na Helfštýn dostat zástupy nadšenců, slibovali si pořadatelé festivalu Hell Yes!, jehož první ročník se konal poslední červnový víkend. A videa, která během akce zveřejnili na sociálních sítích, potvrzovala, že když se setmělo, skýtal hrad kouzelné zážitky, jež místní i přespolní nenechaly chladnými.
