Konec války na Ukrajině by zažehl ruskou politickou krizi s dalekosáhlými a ničivými dopady, píše v komentáři Edward Lucas.Vladimir Putin je v úzkých. Ruská logistika se drolí a ukrajinské síly mají díky tomu na velké části fronty navrch. Totální narušení ruských zásobovacích tras proměnilo krymský poloostrov, onu Putinovu vysněnou trofej, v rukojmí bez protivzdušné obrany a dostatečných zásob benzinu. Turistický ruch se zhroutil a s ním šla ke dnu i morálka místních obyvatel. Kyjevské drony a rakety navíc zasahují cíle hluboko na ruském území. Žádné místo není v bezpečí, i kdyby bylo sebelépe střežené: ukrajinské údery Putina ponížily přímo během jeho pompézního mezinárodního dýchánku v Petrohradu a předminulý týden zase ukrajinské drony zapálily moskevskou ropnou rafinerii.
Rusko však stojí i před dalšími dilematy. I přes prudký nárůst ceny ropy, jejž vyvolala válka v Perském zálivu, svazuje vládě ruce neblahá trojice: recese, inflace a rozpočtová krize. Schopná guvernérka centrální banky Elvira Nabiullina se na veřejnosti neobjevila celé čtyři týdny – dala totiž Putinovi údajně ultimátum, aby válečnou mašinerii neroztáčel do ještě vyšších obrátek. Arménie, kdysi poslušná postsovětská satrapie, tento měsíc ve volbách znovu drtivě potvrdila svůj prozápadní kurz.
