Komentář: Najít vhodného budoucího šéfa OSN nebude snadné. Čeká na něj hluboká finanční krize, nová studená válka a ochromující byrokracie.OSN je kontroverzní organizace. Neefektivní, avšak nezbytná. Její skutečný přínos k účelu, pro který byla před osmdesáti lety založena – udržování světového míru –, je mizerný, nestálý a téměř marginální.
Přesto je ikonou globální reprezentace. Většina národů chce mít v jejím ústředí a ve specializovaných agenturách akreditované diplomaty. Hlavy států a vlád rády každoročně v září cestují na Manhattan, aby tam promluvily ke svým protějškům a sdílely svůj světonázor. Státníci se ale zřídka zajímají o to, jestli někdo opravdu poslouchá, a téměř všichni mluví do poloprázdných místností. Mezi účastníky je větší zájem o soukromé rozhovory a vzájemné diskuze.
Poslední Valné shromáždění se konalo v rámci osmdesátého ročníku a dorazil na něj rekordní počet hlav států a vlád: 143. Tak vysoké číslo bylo důkazem několika obav (nejen) z globálního vývoje. Jednou z nich je i letošní volba nového generálního tajemníka. Portugalec António Guterres ukončí své druhé funkční období 31. prosince.
I když je to jen zvyk, jejž nestanovuje žádné pravidlo, křeslo tajemníka OSN by na příští pětileté funkční období mělo připadnout kandidátovi z Latinské Ameriky. Posledním reprezentantem tohoto regionu byl mezi lety 1982 až 1991 Peruánec Javier Perez de Cuellar. A říká se, že instituce by měla být dost zralá na to, aby poprvé v historii byla zvolena žena.
