Vladimír Polívka, frustrovaný z romantických komedií, vyráží do boje se zombies v novém českém filmu Tahle párty je DEAD. Spíše než o zombie horor jde o teenagerskou komedii ušpiněnou vyhřezlými střevy, navíc s nejnaštvanější filmovou hrdinkou tuzemské kinematografie.Zombie hororů vzniklo v dějinách filmu asi dva a půl tisíce, což není nadsázka, ale kvalifikovaný odhad umělé inteligence, poté co prošmejdila filmové databáze. Jde o (většinou) levný subžánr umožňující pracovat s atmosférou zmaru a zoufalství. Prakticky jde o jeden nejtypičtějších žánrů postmoderní cynické doby.
Nic nemá smysl, všechno je v rozkladu, všichni umřeme a každý z nás se může proměnit v monstrum. Nepotřebujete složité kompozice mizanscény, dramaturgii ani extra přesvědčivé masky a efekty – cokoli se dá omluvit tím, že na zobrazení konce světa nepotřebujete moc peněz, protože už beztak skoro nic nefunguje.
Zombie horory jsou navíc semeništěm společenských metafor. Někdy jsou zombies (Ústav pro jazyk český doporučuje pro mužské nemrtvé tvar „zombiové“) reprezentací podrobených nebo zmanipulovaných lidí (ať už jde o vúdú kouzla, drogy, kulty, či otrokářský systém), někdy zastupují prazákladní pudový „hlad“.
Někdy jsou zosobněním úpadku lidského druhu k čirému konzumerismu, jindy naopak něco evolučně vyššího či přechodného a skvěle pasují do světa, který se vyrovnává s virovými pandemiemi a „šílenstvím davů“.
