Komentář: Vláda připravuje změnu ve třetím pilíři penzijního systému. Motivace je chvályhodná a reforma může přinést jisté zlepšení postavení příštích důchodců. Politická omezení, která jakákoli jednání o změnách v penzijním systému nutně doprovázejí a rozsah možných změn limitují, jsou pochopitelná. V konečném důsledku jde ale opět „pouze“ o parametrickou změnu, nikoli skutečnou a dlouhodobě udržitelnou reformu. Stát seznal, že třetí pilíř na penzi lidem moc nepomůže. Identifikoval tři způsoby, jak to změnit: větší finanční motivaci pro dřívější vstup do systému, snížení nákladů penzijních společností a nasměrování úspor účastníků systému do méně konzervativních investic. Třetí bod zahrnuje takzvanou strategii životního cyklu, která propříště bude výchozím nastavením účastníka vstupujícího do systému.
Jistě, čím déle spoříte, tím více naspoříte. Ministerstvo financí v modelovém příkladu počítá s tím, že za 35 let by úspory díky tomu mohly být o milion vyšší proti současnému nastavení, bude-li člověk měsíčně spořit tisíc korun a celou dobu bude mít hodného zaměstnavatele, který přispěje 300 korun a své vklady bude valorizovat, a že akcie v průměru ročně vynesou 7,5 procenta ročně.
Jenže většina mladých má dnes úplně jinou starost. Na bydlení
