„Vyzobávají jen to, co se jim hodí, a pomíjejí širší kontext,“ hodnotí analytik Filip Rožánek vládní záměr převést veřejnoprávní média pod státní rozpočet. Podle akademičky Kláry Smejkal z Masarykovy univerzity může být financování z rozpočtu funkční, závisí ale na politické kultuře.Vláda Andreje Babiše (ANO) včera nejprve schválila, poté na tiskové konferenci představila a posléze i do elektronické knihovny legislativy nahrála opravený návrh zákona, který má zrušit poplatky pro Českou televizi a Český rozhlas a převést jejich financování pod stát.
Tyto změny ovšem nedoprovázejí žádné zákonné garance, které by provoz médií odclonily od politického vměšování.
Vládní představitelé tvrdí, že mandatorní výdaj pevně zakotvený ve znění zákona je dostatečnou zárukou proti politickému ovlivňování. S tím ovšem nesouhlasí odborníci, pracovníci obou médií (aktuálně jsou ve stávkové pohotovosti) ani ředitelé ČT Hynek Chudárek a ČRo René Zavoral.
Ti minulý týden po jednání s koaličními politiky sdělili, že politickému vlivu by pomohlo předcházet například oddělené schvalování budoucí mediální legislativy ve Sněmovně i v Senátu (tedy nemožnost přehlasovat horní komoru) nebo nutnost ústavní většiny 120 hlasů v dolní komoře.