Sjednat si �ivotn� poji�t�n� a� s�l�ka�skou zpr�vou, kter� neslibuje dobr� progn�zy, je neopatrn� a�drah�. Pokud to v�bec je�t� jde. Ke�zdravotn�m pot��m se tak m��e p�idat je�t� obava o�zabezpe�en� rodiny, splacen� hypot�ky a�udr�en� si d�stojn� �ivotn� �rovn�. „D��v se lid� spol�hali na�to, �e se o�n� ve�st��� postar� st�t, a�tak� to do�velk� m�ry platilo. Dnes je ale situace jin�,“ varuje Petr �aba, m�stop�edseda p�edstavenstva �esk� podnikatelsk� poji��ovny. Ta se spole�n� s�dal��mi poji��ovnami sna�� p�ipravit na�dobu, kdy �esk� populace dramaticky zest�rne a�zv��� se po�et lid�, kte�� budou pot�ebovat zabezpe�en� a�p��i. Na�prvn�m m�st� to ale z�vis� na�vlastn� odpov�dnosti ka�d�ho �lov�ka.
Podle lo�sk�ho pr�zkumu agentury Ipsos m� zhruba 55 procent �ech� sjednan� �ivotn� poji�t�n�. Je to hodn�, nebo m�lo?
Mysl�m, �e je to st�le m�lo. �e�i jsou zvykl� si p�ipoji��ovat sp�e domy a�movit� majetek, v�t�inou auta. Ale u��ivotn�ho poji�t�n� st�le v�haj�. Ze�zm�n�n�ho ��sla vypl�v�, �e skoro polovina lid� na�to trochu zapom�n�.
��m to je?
M��e to vych�zet z�ur�it� historick� �esk� mentality, proto�e kdy� se pod�v�me na�z�padn� sv�t, tak tam je propoji�t�nost v�r�mci �ivotn�ho poji�t�n� vy���. V��esku maj� mnoz� lid� pocit, �e se jim nic nem��e st�t. Tak� m�vaj� o�invalidit� myln� p�edstavy. Nap��klad si mysl�, �e invalidou se �lov�k stane po�nehod� nebo v�n�m �razu. Ve�skute�nosti ale v�t�ina p��pad� invalidity vznik� ze�z�va�n�ch onemocn�n�, kter� �lov�ka upoutaj� na�l��ko nebo omez� jeho �ivotn� uplatn�n�.
