Izraelský lídr se pokusil zajistit bezpečnost své země výhradně vojenskými prostředky. Jenže to nevyšlo, píše Gideon Rachman v komentáři Financial Times.Válka s Íránem byla pro Benjamina Netanjahua splněním třicet let starého snu. Izraelský premiér po desetiletí varoval, že Írán pro jeho zemi představuje existenční hrozbu. Dne 28. února pak na islámskou republiku konečně udeřil plnou silou. Z Netanjahuova pohledu navíc ještě bylo skvělé, že šlo o společnou operaci se Spojenými státy.
Netanjahu přesvědčil Donalda Trumpa, že válka povede k pádu íránského režimu. Minimálně ale chtěl definitivně skoncovat s hrozbou, kterou pro Izrael představuje Írán.
Bibimu se však íránské tažení hrubě nevydařilo. Tamní režim se nadále pevně drží u moci a dokázal, že je pořád s to odpalovat rakety na Izrael. Íránem podporovaný Hizballáh ostřeluje severní Izrael a svádí boje s izraelskými jednotkami v Libanonu. Pod obrovským tlakem se nyní ocitlo navíc i Netanjahuovo blízké spojenectví s Trumpem.
Pondělní noční raketové útoky Íránu byly reakcí na izraelské údery na jižní Bejrút. Izrael na ně nyní odpověděl bombardováním Íránu. Trump je ale podle všeho pevně odhodlaný zabránit další eskalaci. Americký prezident deníku Financial Times doslova řekl: „O všem tady rozhoduju já. On [Netanjahu] nerozhoduje.“
