Miroslava Němcová po téměř třech dekádách opouští vrcholnou politiku. „Když se dívám na Sněmovnu, tak na to fakt občas nemám nervy,“ říká ve Studiu N. V bilančním rozhovoru mluví o promeškaném čase s rodinou, o tom, proč nechce být senátorkou do svých osmdesáti let, i o tom, proč se v politice za poslední roky zhoršil přístup k ženám.Bývalá šéfka dolní komory v rozhovoru vzpomíná také na zákulisí české politiky: „Vždycky jsem měla v povaze být samotným vojákem v poli. Netrápilo mě, že mě kolegové nebrali s sebou na pivo, kam šli domlouvat nějaké tahy ve Sněmovně,“ říká.
Během své kariéry na sebe několikrát upozornila ostrými výroky nebo symbolickými gesty. Ve Studiu N připustila, že několikrát přestřelila: „Možná jsem někdy prchlivá ve výrocích a někdy to přepálím.“ Dodává ale, že za jejími reakcemi stojí obava o směřování země. „Vidím, jak to úsilí, které vyvinula spousta generací před námi, jde vniveč. Jak se dostávají k moci lidé, kteří tam nemají co dělat.“
Řeč přišla také na bilanci polistopadové éry. ODS byla součástí vládní moci po významnou část existence samostatného Česka a nese tak svůj velký díl odpovědnosti za stav země. Co její politická generace podcenila, že dnes Česko trápí nedostupné bydlení, regionální rozdíly, složitý stát i klesající důvěra lidí v instituce?
