Americký prezident Donald Trump v posledních dnech rozvířil debatu o budoucnosti Blízkého východu tvrdými výroky o Íránu, možné dohodě i roli Ománu v regionální diplomacii.Kromě ostrých vzkazů směrem k Teheránu vyvolal Trump pozornost i výrokem o Ománu, když pohrozil, že zemi „vyhodí do vzduchu“, jestli se postaví na stranu Íránu v otázce kontroly Hormuzského průlivu.
Omán přitom nepatří mezi tradiční nepřátele Spojených států. Washington ho dlouhodobě považuje za partnera a zprostředkovatele citlivých jednání s Teheránem. Právě v tom spočívá paradox Trumpovy politiky: zemi, jejímž prostřednictvím USA často komunikují s Íránem, zároveň vyhrožuje válkou.
Strategická past v Hormuzském průlivu
Zatímco Washington balancuje mezi tlakem a diplomatickými kontakty s Teheránem, v Izraeli vyvolává představa nové americko-íránské dohody dlouhodobé obavy. Po útoku teroristů z Hamásu a dalších skupin 7. října 2023, který izraelští představitelé označují za nejhorší útok na zemi v jejích novodobých dějinách, získala otázka Íránu pro Tel Aviv ještě výraznější bezpečnostní rozměr.
Blízkovýchodní expert Břetislav Tureček z Metropolitní univerzity Praha vysvětlil Denníku N, že Omán v komunikaci mezi Washingtonem a Teheránem dlouhodobě sehrává zvláštní roli. Podle něj to souvisí nejen s pozicí Muscatu jako regionálního zprostředkovatele, ale i s jeho historicky blízkými vztahy s Íránem.
