Ačkoliv současný spor v Knihovně Václava Havla může na první pohled vypadat jako rozepře o to, jak vykládat život a dílo Václava Havla, skrývají se za ním hlubší problémy. Instituce dlouhodobě řeší zejména konflikty donátorů s bývalou první dámou Dagmar Havlovou.Když se objevila informace, že Knihovna Václava Havla zažívá velké personální otřesy, pro mnoho lidí to bylo překvapení. Ne však pro ty, kteří se okolo instituce dlouhodobě pohybují.
Na první pohled to vypadá jako střet o to, jestli má instituci vést Tomáš Sedláček. Neortodoxní ekonom, který chce se svou vizí Havel Revival „vyrvat Václava Havla pražské kavárně“.
Jenže to je spor zástupný. V tom reálném jde především o moc, kterou v rámci knihovny drží vdova po prezidentovi Dagmar Havlová.
Pro pochopení současné situace, na niž jako první upozornil server Seznam Zprávy, je nutné se vrátit do roku 2023, kdy došlo k přeměně knihovny z obecně prospěšné společnosti na nadační fond. Tomu předcházel zjednodušeně řečeno spor o to, jak moc má Havlová zasahovat do fungování instituce.
Na jedné straně stála ona jako držitelka osobnostních práv na jméno někdejší hlavy státu. Na druhé straně knihovna, reprezentována členy správní rady, donátory nebo zaměstnanci.
