Držitelka Thálie Kateřina Císařová je výraznou osobností pražského Divadla Na zábradlí. O sobě, o ženách, mužích, vztazích a o „bordelu v kolektivním ženském mozku“ přemýšlí nejen ve své autorské inscenaci Jolene, ale také v našem rozhovoru. „Žárlivost a sebehodnocení skrze oči druhých jsou pro mě obecně velká témata. Netýkala se jen mých vztahů, jsou mou bytostnou součástí.“Kateřinu Císařovou můžete vidět ve většině inscenací v repertoáru pražského Divadla Na zábradlí. Svůj pěvecký talent prokazuje třeba v inscenaci podle knihy Pavla Klusáka Uvnitř banánu nebo jako Karel Gott v Bůh v Las Vegas.
Cenu Thálie získala za mimořádný herecký výkon v roli Káti v Tolstého Vzkříšení, menší, ale výrazné role má v Paní Dallowayové, v Plechovém bubínku nebo v novince Hon. Na větší příležitost před kamerou zatím čeká, ale v menší roli se objevila v seriálu České televize Pět let.
Letos vystoupila ze své komfortní zóny a z interpretky se stala také autorkou. S režisérem Janem Fričem na základě jejího autorského textu vytvořili inscenaci Jolene.
Autofikční monodrama o ženách, jaké opravdu (ne)jsou, o tom, po čem touží, a o tom, co dělají, když se muži nedívají, ale i o sexualizovaném násilí a nerovnostech, o sžíravé žárlivosti a intimitě hraje Kateřina v komorním půdním prostoru Divadla Na zábradlí, v Eliadově knihovně.
