V českém právu existuje způsob, jak společník může převzít kontrolu nad společností nebo ji dlouhodobě paralyzovat. Nepotřebuje k tomu většinu hlasů ani rozhodnutí soudu. Stačí svolat valnou hromadu a využít jeden dobře míněný nástroj.
Tímto nástrojem je preventivní zákaz výkonu hlasovacích práv společníka. Zaveden byl proto, aby chránil společnost před situací, v níž by o svém vlastním odvolání z funkce (vlastně proti němu) rozhodoval ten, kdo při jejím výkonu porušil povinnosti.
V praxi se však ukazuje, že ve sporech mezi společníky slouží tomu, kdo se ho chopí dřív. Bez ohledu na skutečné rozdělení moci, a dokonce i bez ohledu na to, zda k porušení povinností vůbec došlo. K uplatnění této takzvané sistace hlasovacích práv stačí pouze tvrdit, že jednatel/společník je porušil. Zákon nevyžaduje, aby bylo v daném okamžiku prokázáno, že je toto tvrzení opodstatněné. Jakmile je vysloveno, následuje automatický zákaz výkonu hlasovacích práv.
Hlasy dané osoby pak jako by nebyly. Nejenže odstavený společník nemůže hlasovat, ale jeho hlas se ani nezapočítá do celkového počtu hlasů. Důsledkem je, že se mění nejen výsledek hlasování, ale i samotný výpočet usnášeníschopnosti.
Riziko dlouhých soudů
